Rostlinolékařský portál

Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides), k. křížená (C. x erubescens), k. nádherná (C. speciosa).

Typický bílý povlak mycelia se často projevuje až v druhé polovině léta a koncem podzimu. Souvisí to s mikroklimatickými podmínkami na lokalitě, především s průběhem počasí v letním období.

Záměna není možná, symptomy jsou typické. Dalším druhem padlí uváděným na katalpách je Erysiphe catalpae, vzájemné odlišení obou druhů je možné pouze na základě mikroskopických charakteristik, pro běžnou pěstitelskou praxi však není důležité.

Padlí přezimuje v pupenech v podobě mycelia nebo v podobě plodnic tzv. kleistothecií na opadaném listí. Na jaře prorůstá mycelium z pupenů spolu s rašícími listy anebo dochází k praskání přezimujících kleistothecií a z nich se uvolňují askospóry, které na rašícím listí klíčí a prorůstají v primární mycelium. Zpočátku nejsou příznaky dobře viditelné, později se rozvíjí bílý povlak mycelia nesoucí konidiofory s oidiemi. Oidie jsou hlavním zdrojem sekundární infekce. V druhé polovině léta až počátkem podzimu se v myceliu na listech tvoří drobné, hnědé až černé kulovité plodnice s typickými přívěsky tzv. kleistothecia. Jsou lokalizovaná po obou stranách listu. Zůstávají na opadlém listí pod stromy.

V současné době velmi rozšířený druh, výskyt jak u školkařského materiálu, tak i u vysazených dřevin na trvalém stanovišti.

D. Palovčíková, MENDELU