Rostlinolékařský portál

Duby (Quercus spp.), d. letní (Q. robur), d. zimní (Q.petraea), d. cer (Q. cerris) a další druhy dubů, kaštanovník setý (Castanea sativa).

Typický bílý povlak mycelia se často projevuje až v druhé polovině léta. Při silné nákaze je mycelium i na výhonech, listy mohou mít zaschlé okraje a často jsou i zakrnělé.

Záměna není možná, symptomy jsou typické.

Padlí přezimuje v pupenech v podobě mycelia nebo v podobě plodnic tzv. kleistothecií na opadaném listí. Na jaře prorůstá mycelium z pupenů spolu s rašícími listy anebo dochází k praskání kleistothecií a z nich se uvolňují askospóry, které na vhodném substrátu klíčí a prorůstají v primární mycelium. Zpočátku se tvoří na listech vodnaté, světlé skvrny, teprve později se rozvíjí bílý povlak mycelia nesoucí konidiofory s oidiemi. Oidie jsou hlavním zdrojem sekundární infekce, jejich produkční schopnost je vysoká. V druhé polovině léta až počátkem podzimu se na povlaku na listech tvoří drobné, hnědé až černé kulovité plodnice s typickými přívěsky tzv. kleistothecia. Jsou lokalizovaná po obou stranách listu. Mohou být různého stupně zralosti, mladá a teprve se vyvíjející, mají žlutou až oranžovou barvu, jak dozrávají, ztmavnou, zhnědnou až nakonec zčernají. Zůstávají na opadlém listí pod stromy.

Běžně rozšířený druh u všech věkových tříd dřevin. Problematický u semenáčků a sazenic, kdy pokrytí asimilační plochy myceliem omezuje dřeviny v růstu.

D. Palovčíková, MENDELU