Hostitelské spektrum
Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách jak s tvrdým, tak s měkkým dřevem. Nejčastěji jsou živnou rostlinou topoly (Populus spp.) a vrby (Salix spp.), občas i jilmy (Ulmus spp.), ale i další dřeviny. Druh byl i v podmínkách České republiky pozorován na alochtonních druzích dřevin.
Popis
Patří k velmi nestandardně vypadajícím tesaříkům, kdy jsou znatelná hlavně jeho pilovitá tykadla. Tělo t. drsnorohého je o velikosti 2,9–5,0 cm, čím se řadí k největším broukům v ČR. Brouci jsou hnědí s tmavými tykadly a končetinami. Samičku poznáme podle velkého kladélka, měřícího až 10 mm a také kratších tykadel, než je její tělo.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.
Možnost záměny
Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší stavbou těla, tedy především stavbou tykadel (viz výše), vykrojenýma složenýma očima (znak celé podčeledi piluny) atp. Charakteristické pro jmenovitý druh je také zbarvením celého těla a lemy táhnoucí se po celé délce jeho krovek. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná, ale lze na ni aplikovat stejné pravidlo, jaké je uvedeno níže.
Příznaky poškození/napadení
Larvy se vyvíjejí ve dřevě listnatých dřevin, kde pro svůj vývoj upřednostňují především silnější větve, kmeny s velkými kusy mrtvého dřeva, které musí být na živých stromech. V začátku vývoje se druh vyvíjí v podpovrchových vrstvách běle, v pozdějších fázích vývoje, a také při kuklení, se chodby propracovávají hlouběji do dřeva. Tyto chodby mohou být až 25 cm dlouhé.
Možnost záměny poškození/napadení
Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. Rozšíření tohoto druhu je velmi omezené v rámci ČR, proto je možné se s poškozením tímto druhem setkat jen občas a to v nejteplejších částech republiky, tedy jih Moravy, „Soutok“, okolí Břeclavi, Lednicko–Valtický areál, atp.
Životní cyklus
S dospělci t. drsnorohého se setkáme od června do srpna – jedná se o nejteplejší část roku, kterou druh potřebuje pro svoji aktivitu. Je to druh s noční aktivitou, přes den se dospělci ukrývají ve štěrbinách a dutinách. Vývoj probíhá v odumřelých částech dřeva, přibližně tři roky s nejdříve zimující larvou s tím, že poslední zimu před vyrojením bude zimovat již nový dospělec.
Hospodářský význam
Je nutné říci, že se jedná o druh legislativně chráněný – zvláště chráněné druh dle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto je jeho výskyt na stromech velmi pozitivní událostí.
Autoři textu
P. Martinek, MENDELU