Rostlinolékařský portál
jitrocel kopinatý
Plantago lanceolata
čeleď: jitrocelovité (Plantaginaceae)
Vědecká synonyma: Plantago altissima, P. azorica, P. capitata, P. decumbens, P. dubia, P. eriophora, P. glabriflora, P. glareosa, P. hungarica, P. mediterranea, P. sphaerostachya
EPPO kód: PLALA
Popis
Rostliny vytvářejí listové růžice. Listy jsou (čárkovitě) kopinaté, až 30 cm dlouhé a 3,5 cm široké, celokrajné, 3–5(–7) žilné, olysalé nebo jemně chloupkaté, přisedlé až krátce řapíkaté, vzpřímené. Stvol je dvakrát delší než listy, ostře žlábkovitě pětižebrý. Klas je zpravidla kratší, 0,5–5 cm dlouhý, hustý.
Rozmnožuje se výhradně semeny, která se z osiva jetelovin obtížně odstraňují. Z hlediska preventivních opatření je proto důležitá čistota osiv. Má vzpřímené listy, proto je poškozován sečením. Koření mělce; z počátku vytváří kůlový kořen, který se později zkracuje a tvoří četné postranní kořeny. Silně zaplevelené porosty je účelné zaorat.
Nároky na stanoviště
Roste na loukách a pastvinách, travnatých plochách, mezích,
rumištích, podél cest. Je dosti houževnatý.
Zaplevelení
Vyskytuje se v celém státě. Na orné půdě zapleveluje víceleté pícniny, zejména jetel luční. Při jeho větším výskytu je významně snižován výnos pícniny. Na každoročně oraných půdách nemá podmínky k šíření, kvete druhým rokem po vzejití.
Odkazy a použité zdroje
Mikulka, J. Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. Praha: Farmář, 1999. ISBN 80-902413-2-8