Rostlinolékařský portál
padlí žita
Blumeria graminis (teleom.) - Oidium monilioides (anam.)
říše: houby (Fungi) třída: Leotiomycetes čeleď: padlí (Erysiphaceae)
Další české názvy: padlí travin, padlí travní na žitu
Vědecká synonyma: Erysiphe graminis f.sp. tritici (teleom.), Acrosporium monilioides (anam.)
EPPO kód: ERYSGT
Hostitelské spektrum
Pšenice.
Každý druh rostlin má své specializované formy padlí, které nepřecházejí na druhy jiné (např. z ječmene na pšenici).
Navíc existují četné patotypy houby, které jsou patogenní pouze pro odpovídající genotyp.
Příznaky poškození/napadení
Houba vytváří na napadených listech nejprve drobné bělavé kupky, které se v průběhu několika dní rozrůstají do bělavých až šedých polštářů. Na konci vegetace v průběhu nalévání zrna pšenice se v kupkách padlí tvoří černá tečkovitá kleistothecia.
Životní cyklus
Původcem onemocnění je obligátní parazit, který přečká zimní období ve formě mycelia na živých pletivech listů a listových pochvách hostitele. Na jaře se choroba dále šíří vzdušným přenosem konidií, a to především při oblačném počasí bez intenzivního několikadenního slunečního svitu. Období silných srážek redukuje potenciál patogenu k rychlému rozvoji epidemie. Při teplotním optimu kolem 20 °C je inkubační doba mezi 5 až 7 dny.
Hospodářský význam
Vyskytuje se na celém území ČR. Napadá listy a klasy pšenice, dochází k omezení asimilace, což se projevuje ve snížení
hmotnosti 1000 zrn. Při silné epidemii na počátku jara může dojít ke snížení počtu odnoží.
Systémy varování
Dle aktuálního výskytu.
Prognóza výskytu
Favorizující faktory – teplota, úhrny srážek, vlhkost, sluneční svit.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
- 70 % odnoží s výskytem padlí na některém z horních třech listů, fáze 37–59 BBCH.
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Na základě výstupů predikčních modelů apod.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby.
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření:
- Pěstování geneticky rezistentních / odolných odrůd.
- Vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem).
- Vytváření optimálních růstových podmínek (nepodporovat vznik hustých porostů).
- Včasné ničení výdrolu.