Rostlinolékařský portál

Klopuška bramborová je nespecializovaný škůdce, který má široké spektrum hostitelských rostlin. Ze zemědělských plodin může škodit na bramborách, bobu, cukrovce, dále na ovocných dřevinách jako jsou jádroviny a peckoviny. Může se vyskytovat i na dalších plodinách jako jsou vojtěška, mák nebo slunečnice.

Světle žlutí dospělci s bělavým štítkem dosahují délky cca 6 mm. 
Nymfa je bezkřídlá, křídla se vyvíjejí až v pozdějších stádiích.

Klopuška způsobuje poškození rostlin sáním šťáv z pletiv, přičemž do rostliny vylučuje enzymatické látky, které narušují buněčnou strukturu. Sáním způsobují zpočátku žlutavé až červenavé skvrny v místě vpichu, které se postupně rozšiřují. Pletiva odumírají, listy se deformují, dochází k poškození květů a poupat. U máku a slunečnice může dojít k deformaci květů, což ovlivňuje výnos.

Poškození může být zaměněno s křísovitými škůdci nebo s virovými chorobami.

Přezimuje ve stádiu vajíčka, obvykle na ovocných stromech. Na jaře se íhnou nymfy, které se postupně vyvíjejí v dospělce. Po vytvoření okřídlených stádií se přesouvají na hostitelské rostliny, včetně brambor. Obvykle má jednu až dvě generace ročně v závislosti na klimatických podmínkách.

Silný výskyt může výrazně ovlivnit výnos plodin. Největší škody byly zaznamenány u máku a slunečnice. 
Přenos virů klopuškou není zcela prokázán, ale není vyloučen. V literatuře se uvádí, že klopušky mohou být potenciálními vektory některých rostlinných virů, zejména pokud se vyskytují ve směsi s jinými škůdci.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.

• Střídání plodin – omezuje výskyt škůdců, kteří přezimují v půdě nebo na rostlinných zbytcích. 
• Odstraňování plevelů – plevele slouží jako alternativní hostitelé. 
• Včasná sklizeň – omezuje možnost rozmnožení druhé generace. 
• Mechanické ošetření – např. hlubší orba, která naruší přezimující stádia.
• Podpora přirozených nepřátel – např. dravé ploštice, pavouci, parazitické vosičky.
• Zachování biodiverzity – výsadba meziplodin, květnatých pásů pro opylovače a užitečný hmyz.

Dle signalizace výskytu se aplikuje postřik při zjištění prvních nymf nebo dospělců, který se většinou po 7–14 dní opakuje. Cílené ošetření se provádí zejména na okrajích porostů, kde škůdci migrují. V některých porostech (např. vojtěška pro semeno) je výběr přípravků omezen kvůli přítomnosti opylovačů a jiných užitečných druhů. Doporučuje se testování alternativních metod ochrany.