Rostlinolékařský portál

Předmětný druh je monofágem smrku. Vyskytuje se především na smrcích v přehoustlých porostech (IV. a V. věková třída).

Dospělci jsou nápadně zploštělí. Tělo je zhruba 11–14 mm dlouhé a má především tmavou až černou barvu. Hlava dospělců je velká, hranatá, s dlouhými niťovitými tykadly a mohutnými kusadly. Zadeček samečků je hnědý s tmavými příčnými proužky a zadeček samiček je více zaoblen a barvou je více do zelena. Křídla jsou průhledná, s tmavou žilnatinou.
Housenice jsou sytě zelené (část populace je žlutá -–10 %) a mají na těle přítomny pouze 3 páry hrudních nožek a 1 pár pošinek na konci těla.

Druh je velmi snadno zaměnitelný za jiné druhy stejné, či příbuzné čeledi. Počet končetin larválních jedinců je charakteristický právě pro tuto čeleď (ploskohřbetkovití). Obecně se jedná o velikostně větší jedince oproti zástupcům čeledi hřebenulovitých a pilatkovitých. Při aktivitě v půdě si, na rozdíl od zástupců pilatkovitých, tato skupina hmyzu nezhotovuje žádný zámotek.

Housenice vytvářejí ve vidlicích větviček předivová hnízda, uvnitř kterých je každá housenice ve vlastní předivové trubičce. Tuto opouští, jen aby získala novou jehlici. Hromadící se trus a exuvie způsobuje rezavohnědou barvu předivových vaků. Vaky jsou za větru a deště mnohdy sráženy, což umožní jasně detekovat žír tohoto druhu. Žír postupuje odshora dolů a od okraje dovnitř koruny.

Charakteristické poškození (žír převážně na starších jehlicích smrku) a tvorba charakteristických trusnicových vaků (předivová hnízda) velmi ulehčují determinaci žírové aktivity tohoto druhu.

Generace tohoto druhu je zpravidla 2‒3letá, ale zhruba u 10 % jedinců dochází k rojení hned následující rok. Vlastní rojení dospělců probíhá od poloviny května do počátku července. Vajíčka jsou samicemi kladena na koncové části starých jehlic po 1‒12 ks. Velikost snůšky je kolem 100 (80‒120) kusů vajíček. Housenice se líhnou se za 2‒4 týdny po nakladení. V průběhu druhé poloviny srpna housenice dokončují svůj žír a padají z živné dřeviny na zem, kde si v hloubce zhruba 5–15 cm vytvářejí hladkou dutinku, kde 1–3 roky přeléhají v tzv. diapauze (pro zimování a diapauzu není tvořen žádný zámotek).

Jedná se o škůdce, který pro svoji žírovou aktivitu vyhledává velmi husté nárosty a porosty smrku, u kterého se spíše projevuje jako škůdce fyziologický, neboť jeho vlivem dochází především k retardaci růstu. Odumření hostitelské dřeviny následuje až po několikaletém vystavení, nebo pokud se jedná o hostitelský strom ve velmi mladém věku.

P. Martinek, MENDELU