Rostlinolékařský portál

Brukvovité rostliny.

Houba infikuje rostliny již na podzim. Prvním příznakem jsou malé bílé tečky nebo skvrny tvořené masou konidií. Skvrny se mohou postupně slévat v bělavé až hnědavé mapy nepravidelného tvaru. Výjimečně dochází k zasychání listů, které zůstávají na rostlině, při vzájemném dotyku je slyšet kovový zvuk. Napadena mohou být i květní poupata a šešule. Silně napadené šešule jsou zkroucené a předčasně dozrávají. Na stoncích choroba způsobuje v podélném směru podlouhlé příčně rozpraskané trhliny. Pletivo pod skvrnami postupně nekrotizuje, hnědne. V místě napadení rostlina zastaví růst a vývoj listů, poupat.

Příznaky choroby je možné zaměnit s příznaky napadení na listech patogeny Phoma lingam, Pseudocercosporella capsellae, Erysiphe cruciferarum.; na lodyze patogeny P. lingam, Sclerotinia sclerotiorum, Botrytis cinerea, P. capsellae; na šešulích s patogeny B. cinerea, Verticillium longisporum a pozdními mrazíky v době kvetení řepky. Pro patogen Cylindrosporium concentricum jsou typické koncentrické skvrny tvořené malými bílými kupkami.

Zdrojem infekce může být i osivo. Houba přežívá na posklizňových zbytcích, z nichž se šíří pomocí větru a srážek. Z nově napadených částí rostlin se konidie dále rozšiřují především pomocí dešťových kapek. Na jaře houba vytváří na posklizňových zbytcích apotecia a v nich ve vřeckách askospory, které rozšiřuje opět vítr a srážky. Pro rozvoj a šíření nemoci jsou zvlášť důležité střídavé teploty a vysoká vzdušná vlhkost. Při 5–15 °C dochází k infekci během 5 dnů.

Zjištěny lokální výskyty v ČR. Škodlivost nebyla v podmínkách ČR vyhodnocena.

Monitoring patogenu se provádí přímo sledováním příznaků choroby v porostu.

Nejsou v ČR k dispozici. Na základě vyhodnocení faktorů zvyšujících riziko infekce (vlhkost, teplota, mírný průběh zimy) je možné předpokládat výskyt choroby.

Zhodnocení skutečného výskytu choroby.

• Likvidace sklizňových zbytků.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.