Rostlinolékařský portál

Řepka olejka ozimá forma, brukvovitá zelenina (nejvíce kedluben, méně často květák, kapusta a zelí), mnoho druhů brukvovitých plevelných rostlin.

Dospělci jsou 3–4 mm dlouzí,  černí, hnědě opýření s rezavými chodidly a tykadly. Tělo je zavalité, hlava je typická dlouhým noscem a lomenými tykadly. Na krovkách za štítem je zřetelná bílá skvrna.  Vajíčko je drobné, oválné, bělavé až průsvitné, dlouhé přibližně 0,7–1,7 mm a široké 0,4–0,6 mm.

řepka olejka:
Prvním příznakem výskytu dospělců v porostech je dírkování v čepelích listů po úživném žíru dospělců. Později se ve stonku objevují jednotlivé otvory po kladení vajíček. Napadené rostliny vadnou, kroutí se a odumírají, nebo může dojít k odumření srdéčka. Při rozříznutí rostlin jsou nápadné chodbičky v řapících listů a ve stoncích. Po ukončení vývoje larev jsou v řapících či na spojení se stonkem patrné otvory, kterými larva opustila rostlinu.  brukvovitá zelenina: 
Při rozříznutí rostlin jsou nápadné chodbičky v řapících listů a ve stoncích. Kedlubny po napadení larvami krytonosců praskají. Napadený květák vytváří malé růžice, kapusta a zelí slabě vyvinuté hlávky. Po žíru larev krytonosce řepkového se vytváří hálka pod vegetačním vrcholem. 

Poškození je zaměnitelné s poškození dospělci či larvami krytonosce řepkového. Vzhledem k jinému způsobu počátečního poškození rostliny malými larvami je rozlišení výskytu obou druhů zpočátku relativně jednoduché. Rozříznutím stonku řepky na konci květu je rozlišení podle příznaků poškození nemožné.

Vývoj krytonosce čtyřzubého probíhá na více druzích rostlin z čeledí brukvovitých a  rýtovitých rostlin, výjimečně i na konopí setém. Dospělci přezimují v rozmanitých úkrytech (v hrudkách země, v spadlém listí, na mezích, pod keři a okrajích lesů) převážně v blízkosti starého řepkoviště. Brouci nalétávají v posledních letech do porostů řepky dříve, než dospělci krytonosce řepkového. Nyní se stává i často, že část populace migruje do porostů řepek již na podzim. Na jaře po prvním větším oteplení v únoru a po úživném žíru dochází ke kopulaci (v teplých oblastech již koncem února). Samička krytonosce čtyřzubého klade 2 až 4 vajíčka do jedné jamky. Samička vytváří svým rostrem malou komůrku v řapících nebo v žilkách mladých listů, kam naklade vajíčka. Vajíčka jsou pokryta sekretem, kterým je také uzavřena jamka. Hlavní období kladení nastává obvykle až ve fázi prodlužovacího růstu stonku. V době květu se larvy druhého a třetího instaru postupně přesouvají do stonku. Po 5 až 6 týdnech larvy opustí rostlinu a kuklí se v půdě. Dospělí brouci se líhnou od konce květu a  obvykle opouštějí pole. Krytonosec čtyřzubý má v ČR jednu generaci do roka. 

brukvovitá zelenina:
Krytonosci jsou jarní škůdci sadby a časných výsevů brukvovité zeleniny. K hospodářsky významnému poškození dochází na kedlubnách, méně často na květáku, kapustě a zelí. Poškození žírem dospělců není významné. Škodlivost krytonosce čtyřzubého na brukvovité zelenině je vyšší než škodlivost krytonosce řepkového, který více preferuje řepku a na brukvovité zelenině může škodit spíše na semenných porostech. řepka olejka:
Při silném napadení dochází k redukci výnosu o 30 až 50 %. Poškození rostlin okolo 20 cm délky poškozeného stonku rostlin v průměru mohou způsobit larvy krytonosce čtyřzubého bez společného výskytu s larvami krytonosce řepkového. Škody působené stonkovými krytonosci významně narůstají v letech se zvýšeným výskytem houbových chorob, ve kterých poškození rostlin krytonosci je dispozičním faktorem pro zvýšenou škodlivost houbových chorob řepky

Monitoring náletu do porostů se provádí pomocí Mörickeho miskek nebo žlutých lepových desek. Škodlivost závisí na mnoha dalších faktorech. V praxi je třeba vždy rozlišit, zda se jedná o krytonosce řepkového nebo krytonosce čtyřzubého. Krytonosec čtyřzubý se zpravidla vyskytuje později než krytonosec řepkový, ale v některých letech se mohou vyskytnout i současně.

Pozorování dospělců kr. čtyřzubého je nutné provádět již na podzim k přesnějšímu stanovení termínu ošetření následujícího jara. V případě, že došlo k náletu již na podzim, je nutné počítat s ošetřením již po prvním větším oteplení koncem února. Pokud brouci do porostů nenalétli již na podzim, je možné využít orientačně prognózu výskytu SET 5 °C/1.1.

• 3 brouci na optický lapák a den, kdy denní maximální teploty dosahují 6 °C. 

Tento práh škodlivosti se doporučuje využívat při intenzivním pěstování řepky v oblastech, kde dochází k pravidelnému napadení porostů houbovými chorobami závislými na poškození rostlin krytonosci.

• Prostorová i časová izolace porostů brukvovitých rostlin. 
• Odstranění posklizňových zbytků.
• V případě silnějšího napadení porostů hluboká orba po sklizni. Tím se zaklopí do větších hloubek kukly nebo čerstvě vylíhlí dospělci, čímž se významně sníží počet přezimujících dospělců. Vzhledem k tomu, že část dospělců následně přezimuje mimo zemědělskou půdu, je pozdější orba již méně účinná. 
• Podpora přirozeně se vyskytujících blanokřídlých parazotoidů. Larvy krytonosců hubí larvy blanokřídlých parazitoidů z rodu Tersilochus, zejména Tersicholus fulvipes. Při dodržení preventivních opatření jsou však zároveň hubeni i tito přirození nepřátelé. 
• Samičky krytonosců přednostně vyhledávají ke kladení silnější rostliny. V případě již začínající deformace stonků se nesmí pokračovat v přihnojování dusíkem, protože ten ještě zvýrazňuje deformace a praskání stonků.

Proti larvám i dospělcům má potenciál řada biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis. Dále by se s ohledem na způsob života dospělců a larev daly uplatnit i přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Beauveria bassiana, Metarhizium sp. či Paecilomyces spp. nebo hlístovek rodu Heterorhabditis případně Steinernema. Aby byly přípravky na bázi hub a hlístovek účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů by připadaly v úvahu přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Aplikace musí být provedena před kladením vajíček samičkami. Opožděné ošetření výrazně snižuje účinnost aplikace. Termín ošetření proti krytonosci čtyřzubému se na rozdíl od informací před 10 roky změnil a pohybuje se obvykle o 7–14 dní dříve než u krytonosce řepkového. Nemusí to však platit v každém roce. První škodlivé výskyty v porostech mohou být detekovány již v polovině února (v teplejších oblastech) nebo počátkem března (v chladnějších oblastech). Krytonosec čtyřzubý se objevuje a klade vajíčka až do začátku květu, kdy však většinou větší škody již nezpůsobuje. Ošetřit je nutné především porosty slabé a špatně přezimované, jestliže se nebudou zaorávat.

AKTUALIZOVÁNO v roce 2023: Z výsledků je zřejmé, že citlivost populací k. čtyřzubého k esterickým pyretroidům poměrně rychle klesá. I když stále převládají vysoce citlivé a citlivé populace, podíl středně rezistentních a rezistentních populací roste. Situace je navíc nebezpečná v tom, že nelze příliš předpokládat snižování selekčního tlaku – ochrana je prakticky zcela postavena na aplikacích právě pyretroidů. Brzdit vývoj rezistence u populací k. čtyřzubého lze v současné době jen zpřesňováním aplikací (neaplikovat zbytečně) a kombinováním pyretroidů s acetamipridem. Citlivost populací k. čtyřzubého k pyretroidu tau-fluvalinate se jeví jako nízká. Vhodnější se jeví používat acetamiprid v kombinaci s esterickými pyretroidy (lambda-cyhalothrin, gamma-cyhalothrin, deltamethrin atd.) než samotný.

Účinnost ošetření je možno ověřit podle počtu žloutnoucích a opadávajících nejstarších spodních listů v období na začátku květu. Při rozříznutí stonku koncem květu se jen obtížně rozlišují škody způsobené larvami krytonosce čtyřzubého a řepkového.