Rostlinolékařský portál

Ozimá řepka a další přezimující brukvovité rostliny.

Brouci kolem 3–4,5 mm, jednobarevně černomodrý nebo zelenomodrý, jen části noh a hlavy jsou červenohnědé. 

Dospělci dřepčíka olejkového se mohou zaměnit s dřepčíky rodu Phyllotreta, kteří jsou menší a v porostech bývají mnohem početnější. Na rozdíl od rodů Phyllotreta a Chaetocnema  má 10 tykadlových článků.

Dospělci poškozují drobným žírem (dírkováním) rostliny. Toto poškození je však poměrně nenápadné a snadno se přehlédne. Vylíhlé larvy se zavrtávají do řapíků nejčastěji srdéčkových listů, které prožírají. Žír pokračuje do kořenového krčku a báze lodyhy. Rostliny s poškozenými srdéčky snadno vymrzají, listy žloutnou, vadnou a zahnívají. Někdy bývá vyžrán i vegetační vrchol. Později se zevnitř prožrané lodyhy řepky snadno lámou a praskají.

Poškození dospělci se dá zaměnit s poškozením jiných druhů dřepčíků na řepce nebo s poškozením dospělce krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma). 

Dřepčík olejkový má jednu generaci za rok. Brouci nové generace se líhnou od konce května do začátku července. Brouci jsou aktivní při teplotách nad 6 °C, optimální teplota pro nálet brouků se však pohybuje kolem 16 °C a výše. Letní období překonávají v diapauze pouze brouci. V této fázi mají brouci pouze omezený příjem potravy, omezenou pohybovou aktivitu a zastaven vývoj rozmnožovacích orgánů. Před vstupem do diapauzy se brouci živí na zelených částech řepky (obrostu) a na brukvovitých plevelech. Letní diapauza trvá okolo 50 až 60 dnů. Letní diapauzu přečkávají brouci na mezích, na loukách, na okrajích polí v bylinném patru a na keřích, stromech na okrajích lesů. Letní diapauzu končí brouci v některých letech koncem srpna až začátkem září, v jiných letech koncem září až začátkem října. Brouci naletují na vzešlé porosty řepky, kde po období úživného žíru a páření nastává kladení vajíček. Bylo prokázáno, že v období úživného žíru dochází k atrofii létacích svalů. Prakticky to znamená, že další přelety brouků v porostech již nejsou možné. Samice kladou do poklesu teplot pod 5 °C. Vajíčka kladou samice převážně na řapíky spodních (starších) listů v počtu od jednoho do několika vajíček na jednu rostlinu. Jedna samice může naklást až 1000 vajíček. Část samic pokračuje v kladení ještě na jaře. Larvy se po vylíhnutí z vajíček vžírají do rostlin. Vylíhlé larvy se zavrtávají do řapíků listů, které prožírají.  Žír pokračuje do kořenového krčku a báze lodyhy. Pro dřepčíka olejkového je typický výskyt více larev v jedné rostlině. Třetí, poslední vývojový stupeň larvy opouští rostlinu a kuklí se v půdě. Vajíčka se tak vyskytují od konce září do konce dubna, larvy od října do konce května, kukly od konce dubna do konce června. Během zimy se mohou v porostech vyskytovat všechna vývojová stadia (brouci, vajíčka, larvy nižších vývojových stupňů).

Rostliny s poškozenými srdéčky snadno vymrzají, listy žloutnou, vadnou a zahnívají. Později se zevnitř prožrané lodyhy řepky snadno lámou a praskají. Mírné počasí na podzim a během celé zimy podporuje napadení. Hospodářsky významné škody mohou způsobit pouze larvy koncem zimy a na jaře. V ČR se význam tohoto škůdce každoročně zvyšuje.

Zjišťuje se počet dospělců na 1 m řádku na podzim a počet larev na 1 rostlinu na jaře. Při kontrole počtu larev se na 10 místech porostu odebere 5 v řádku po sobě rostoucích rostlin, kterým se podélně rozřežou lodyhy a řapíky listů a spočítají se larvy dřepčíka olejkového.

• 1 brouk na 1 m řádku na podzim.
• 1 larva na 1 rostlinu brzy z jara.

Ochranný obsev  

• Výdrol řepky olejky může působit jako záchytná plocha pro dřepčíka olejkového a chránit tak od silných náletů do sousední tržní plodiny. V pokusech tento přístup snížil napadení rostlin dospělci až o 88 % a poškození napadení larvami až o 76 %. Toto vedlo též k vyšší hustotě rostlin a ke snížení počtu larev v rostlinách. Zmiňované výhody nebyly prokázány vždy a byly proměnlivé. Je však pravděpodobné, že relativně velké plochy ochranných obsevů budou přinášet výhody, zejména pokud zůstanou na místě až poté, co dojde k migraci dospělců dřepčíka. Účinné mohou být také systémy postavené na podsevech.

V dospělcích i larvách parazitují někteří blanokřídlí – lumčíci z rodu Tersilochus. Vajíčka a larvy hubí střevlíci. Při intenzivní chemické ochraně je stupeň parazitace larev nízký a biologická ochrana je prakticky neúčinná. Snížení počtu dospělců v porostu v důsledku parazitace larev se však projeví až po delším období, kdy je prováděna podpora parazitoidů – přechodné období. Z nechemických variant byly prokázány účinky antagonistických Beauveria sp. nebo Metarhizium sp. Z dalších možných biologických alternativ se zkoušely i přípravky na bázi entomopatogenních hlístovek Steinernema feltiae nebo Steinernema carpocapsae. Nadějnou alternativu představují také sloučeniny mastných kyselin, konkrétně draselné soli kyseliny karboxylové. Ty ovlivňují hmyz tím, že odstraňují voskovou vrstvu a pronikají do kutikuly, narušují buněčnou membránu a vedou k cytolýze. Ošetřený hmyz se v důsledku ztráty vody dehydratuje, přestává přijímá potravu a hyne.

Ošetření se provádí na dospělce dříve, než dojde k vykladení vajíček. Vzhledem k náletu dospělců do porostu během celého podzimu je nutno počítat v případě signalizace ošetření i vícekrát během podzimu (po zákazu moření NNI). Účinnost ochrany prováděná na larvy je nízká. Dospělce hubí i insekticidní aplikace cílené proti jiným škůdcům.

AKTUALIZOVÁNO v roce 2023: V hodnocení citlivosti dřepčíka olejkového bylo pro většinu testovaných účinných látek zaznamenáno významné zvýšení podílů rezistentních nebo silně rezistentních populací. Oproti roku 2021 se rozšířily rezistentní populace k lambda-cyhalothrinu, které představovaly polovinu z testovaných populací. Pro taufluvalinát byla prokázána rezistence. Přípravky na bázi taufluvalinátu se pro ochranu řepky proti dřepčíku olejkovému již nedoporučují. Pro acetamiprid byla prokázán nižší výskyt rezistentních populací než v roce 2021. Pro následující období zůstává základem ochrana použití klasických pyretroidů a acetamiridu, nebo jejich směsí. V regionech a lokalitách, kde byla zjištěna rezistence nebo snížená účinnost výše uvedených účinných látek, se doporučuje omezit jejich používání.

Účinnost ošetření je možno ověřit na podzim kontrolou přítomnosti dospělců v porostu nebo kontrolou žíru larvy rozříznutím srdéčka rostliny nebo silnějších řapíků listů v předjarním období.