Rostlinolékařský portál

Líska (Corylus spp.). Hlavním původním hostitelem je líska americká (C. americana), ohroženým hostitelem je líska obecná (C. avellana).

Nevyskytuje se.

Detekční průzkum výskytu tohoto škodlivého organismu se v ČR provádí od roku 2022 a je podpořen finančním příspěvkem EU. 

Anisogramma anomala způsobuje rakovinné nádory a nekrózy na větvích a kmenech hostitelských rostlin. K prvním symptomům, objevujícím se 12–16 měsíců od počátku infekce, se řadí výskyt hnědavě propadlých hnilobných skvrn na větvích a větvičkách. Nekrotické skvrny se postupně zvětšují, na nich se zviditelňují stromata, napadené větve mohou odumírat. Mladé infikované semenáčky vykazují abnormální nebo zakrnělý růst, listy pak příznaky chlorózy nebo nekrózy. Celá rostlina může odumřít.

Patogen má dvouletý životní cyklus. Od podzimu do jara se z peritécií uvolňují askospory, které se za deště prostřednictvím vodních kapek šíří do okolního prostředí. K infekci mladých vegetativních pletiv hostitelských rostlin dochází za vlhka při rašení pupenů mezi únorem a květnem. Po počáteční infekci se patogen šíří do kambiálních pletiv. Stromata obsahující peritecia se vyvíjejí během 12–16 měsíců po počáteční infekci (pro jejich vývoj je nutné chladné zimní období). Stromata se tvoří na okrajích hnilobných skvrn v následujícím roce. V těch se na konci léta nebo začátkem podzimu vytvářejí peritécia, z nichž se za vlhkého počasí uvolňují askospory. 
K odumírání mladých stromů dochází během 4–7 let od počáteční infekce, u starších pak během 5–15 let růstu.

Na krátké vzdálenosti se patogen šíří askosporami pomocí dešťové vody. Na větší vzdálenosti pak prostřednictvím infikované sadby lísky. 
Askospory mohou infikovat pouze nezralá pletiva, a to jak listová, tak stonková, v blízkosti vrcholového pupenu nových letorostů. Do zralých pletiv a semen přes rány nebo přirozené otvory askospory neproniknou.

Patogen, který se původně vyskytoval na divokých druzích lísky na východě USA, nepůsobil škody, dokud se nerozšířil na západ USA do států Washington (1970) a Oregon (1986). V Oregonu, v údolí řeky Willamette, kde bylo sklízeno 98 % americké produkce lískových ořechů, patogen zanedlouho zničil téměř všechny sady lísky v okruhu 10 km od původního místa jeho průniku. Z důvodu vysoké škodlivosti A. anomala existuje obava před možným zavlečením tohoto patogenu do EU.

Kanada (Britská Kolumbie, Manitoba, Nové Skotsko, Ontario, Québec), USA (východní státy, na západě Oregon a Washington).

Patogen A. anomala se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, části A, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. U rostlin rodu líska určených k pěstování (kromě osiva) musí být při jejich dovozu z Kanady a USA potvrzeno, že pocházejí z oblasti úředně uznané za prostou A. anomala, anebo z místa produkce úředně uznaného za prosté tohoto patogenu, a to na základě úředních prohlídek provedených na místě produkce či v jeho bezprostředním okolí od počátku posledních tří dokončených vegetačních období. 
Tento druh je také zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy. 
Při zjištění výskytu A. anomala na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

Z. Šlégrová, ÚKZÚZ