Rostlinolékařský portál

Prvním příznakem napadení je zesvětlení jehlic v létě, způsobené infekcí bazidiosporami produkovanými mezihostitelem. Při rašení spících pupenů dochází k vytváření nápadných, kompaktních a trvalých čarověníků se žlutozelenými jehlicemi, na kterých se nacházejí hnilobně páchnoucí subepidermální spermogonia. V létě se tvoří na infikovaných jehlicích aecia, která způsobují žlutooranžový vzhled čarověníků. Napadené jehlice se později zbarvují do hněda a odumírají a na podzim opadávají, takže v zimě vypadají čarověníky jako odumřelé. Napadené větvičky čarověníků jsou kratší a silnější než zdravé. Čarověníky na jehličnanech, které nejsou způsobeny rzí, si zachovávají normálně tmavě zeleně zbarvené jehlice po celý rok; případně z nich opadává pouze několik jehlic. Někdy se na větvích a kmeni tvoří nádory a sekundární čarověníky. Napadené stromy ztrácejí vitalitu, postupně jim odumírají vrcholky a větve a jsou napadány sekundárními dřevokaznými houbami.

medvědice:

Rzivost je nejvíce patrná pozdě na jaře a způsobuje purpurově hnědé skvrny na listech. Početná oranžově šedá telia se tvoří v místech skvrn na spodní straně listů. 

S nastávajícím jarem se na spodní straně listů medvědice v místech skvrn vyvíjejí voskovitá telia, která pronikají pokožkou. Teliospory produkované těmito telii jsou přenášeny větrem na mladé, vyvíjející se jehlice smrku na rašících výhonech, kde vyklíčí a infikují primárního hostitele - smrk. Patogen proniká přes jehlice do mladých výhonů, mycelium se postupně rozrůstá xylémem větví a kmene a indukuje tvorbu čarověníku. Tato infekce smrku je systémová a trvalá, což umožňuje houbě v čarověnících trvale přežívat, stejně tak i na medvědici.

Po infekci vyvíjejících se smrkových jehlic vytvářejí vyklíčené basidiospory haploidní mycelium, na kterém se tvoří spermogonium a v něm spermacia. Tato spermacia neinfikují žádného hostitele; ale slouží jako samčí gamety, které oplodňují receptivní-vnímavé hyfy, následně se tvoří dikaryotické mycelium. Uprostřed léta se tvoří na pokožce smrkových jehlic plodnice, aecia, jako oranžové kupky produkující dikaryotické aeciospory. Nakonec tato aecia prasknou a uvolní se z nich množství mikroskopických, oranžových aeciospor, které jsou větrem přenášeny na alternativního hostitele. Aeciospory infikují pouze listy medvědice; nejsou však schopny znovu infikovat smrky. Alternativní hostitel - medvědice je nezbytný pro dokončení životního cyklu rzi. Za příznivých podmínek prostředí, při vhodné teplotě a vysoké vlhkosti aeciospory na mezihostiteli vyklíčí a na listech medvědice se tvoří tmavě purpurově hnědé skvrny.

Potom se cyklus choroby opakuje a na dalších infikovaných smrcích se objevují do poloviny léta podobné příznaky jako v minulé sezóně.

Šíření na dlouhé vzdálenosti je však pravděpodobnější s infikovanými rostlinami nebo jejich větvemi.

Tento druh je také zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.  

V oblastech výskytu rzi není odstraňování mezihostitelů a dodržení izolační vzdálenosti mezi hlavním a alternativním hostitelem minimálně 350 m v přírodě reálné.