Rostlinolékařský portál

Seznam hostitelských rostlin zahrnuje nejméně 84 druhů ze 17 čeledí, mezi které patří bobovité (Fabaceae), brukvovité (Brassicaceae), kacibovité (Zygophyllaceae), lilkovité (Solanaceae), kaktusovité (Cactaceae), merlíkovité (Chenopodiaceae), miříkovité (Apiaceae) a tykvovité (Cucurbitaceae), včetně mnoha běžných plevelů. Z významných kulturních plodin je to na prvním místě lilek brambor (Solanum tuberosum), dále řepa obecná cukrová (Beta vulgaris), brukev zelná (Brassica oleracea), paprika roční (Capsicum annuum), rajče jedlé (Solanum lycopersicum), lilek vejcoplodý (Solanum melongena), okurka setá (Cucumis sativus), tykev obecná (Cucurbita pepo), tykev obrovská (Cucurbita maxima), mrkev obecná (Daucus carota subsp. sativus), locika salátová (Lactuca sativa), špenát setý (Spinacia oleracea), dále kaktusy – Escobaria vivipara a opuncie (Opuntia spp.). Mezi hostitele nepatří zástupci čeledi Poaceae.

Nevyskytuje se.

Detekční průzkum výskytu tohoto škodlivého organismu se v ČR prováděl v roce 2022 a 2023 a byl podpořen finančním příspěvkem EU. 

Pro rod Nacobbus, který je zastoupen jediným validním druhem N. aberrans, je typický silný pohlavní dimorfismus ve tvaru těla u dospělců. Mladé samice, larvy a samci jsou volně pohybliví, klasického červovitého tvaru. Zatímco dospělé, pohlavně zralé samice jsou ztloustlé, vřetenovitého či hlízovitého tvaru velikosti okolo jednoho milimetru s robustním styletem (bodcem) o velikosti 21–25 µm. Ocasní část pohlavně zralých samic je vystouplá. U mladých samic, samců a larev je zakulacená. 

Morfologicky je škůdce nezaměnitelný, rodově i druhově dobře charakterizovaný a popsaný. 

Jedná se o sedenterní (v jejichž životním cyklu existuje nepohyblivé stadium žijící přisedle v kořenech hostitelské rostliny) endoparazitická háďátka a jak z anglického názvu „false root-knot nematode“ vyplývá, je zde značná podobnost symptomů s hálkotvornými háďátky rodu Meloidogyne. Hálky iniciované N. aberrans jsou povrchově shodné s těmi, které způsobují zástupci rodu Meloidogyne. Avšak obecně jsou drobnější, kulaté, korálkovité bez tendence jejich vzájemného splývání do podlouhlých kořenových zduřenin. Mezi další příznaky se řadí zvýšený růst (proliferace) bočních kořenů a celková nerovnoměrnost vývoje kořenového systému rostliny.

Možná je záměna s hálkami způsobovanými háďátky rodu Meloidogyne a na řepě i s poškozením působeným háďátkem řepným (Heterodera schachtii).

Životní cyklus připomíná hálkotvorná háďátka rodu Meloidogyne. V půdě se z vajíčka líhne invazní larva druhého stadia (J2), která proniká do kořene hostitelské rostliny, kde se pohybuje destruktivním způsobem – vnitrobuněčně, čímž vytváří tkáňové nekrózy. J2 se svléká ve třetí larvální stadium (J3) buď uvnitř hostitelské rostliny nebo v půdě. J3 a následné čtvrté larvální stadium (J4) mohou stále libovolně vstupovat do kořenů hostitelských rostlin či je opouštět, a také se jedná o tzv. klidová stadia (dauer larvy), které jsou vysoce odolné ke špatným životním podmínkám, např. suchu. Po posledním svlékání se larvy čtvrtého stadia mění v dospělce. Nedospělé červovité pohyblivé samice mohou, pokud jsou stále v půdě, vyhledávat kořeny hostitelských rostlin, do kterých pronikají, usazují se v nich, vytvářejí mnohobuněčná metabolicky vysoce aktivní sací místa, tzv. synctia a iniciují formování kořenové hálky. Samice sají po dobu několika týdnů, přičemž tloustnou a po oplodnění samci začínají produkovat vajíčka, která ukládají do rosolovité hmoty vně kořene, která se postupně v půdě formuje v tzv. vaječný vak. Rozmnožování je zřejmě většinově sexuální a probíhá vně hostitelské rostliny. V závislosti na teplotě půdy vytváří háďátko v období růstu hostitelské rostliny (např. bramboru) dvě a více generací. V laboratorních testech byla prokázána vysoká odolnost N. abberans vůči nízkým teplotám a suchu, kdy tento druh přežíval až po 12 měsíců v infikovaných kořenech v půdě při –13 °C a 24 měsíců v suché půdě při vlhkosti 7–9 %. 

Kontaminované zbytky půdy, infikované části rostlin a rozmnožovacího materiálu (hlízy, kořeny rostlin apod.), voda.

Háďátko Nacobbus aberrans je hospodářsky významný škůdce především v mírných a subtropických zeměpisných šířkách Severní a Jižní Ameriky, kde se v regionu And na území Peru a Bolívie řadí spolu s Meloidogyne spp. a druhy Globodera rostochiensis a G. pallida mezi nejzávažnější škůdce bramboru z řad hlístic.

Severní Amerika – USA (státy Nebraska, Wyoming, Utah, Colorado, Montana, Jižní Dakota, Kansas)

N. aberrans se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, části A, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Tento druh je také zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy. Při zjištění háďátka Nacobbus aberrans na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Populaci háďátka Nacobbus aberrans lze redukovat pomocí nematocidů a fumigantů a na zamořených pozemcích zejména vhodným čtyř až šestiletým osevním postupem se zařazením luskovin, které snižují populaci háďátka. Nadějné výsledky dává výzkum biologické ochrany s využitím antagonistických hub a bakterií.

Riziko zavlečení snižují zákazy dovozu zeminy a brambor do EU z oblasti výskytu háďátka.

V. Čermák, ÚKZÚZ