Rostlinolékařský portál

Hostitelskými rostlinami je nejen kukuřice, ale i další obilniny.

Do komplexu chorob růžové hniloby kukuřice se řadí následující choroby kukuřice: bělorůžová hniloba obilek kukuřice, fuzariózy palic kukuřice, hniloby kořenů kukuřice, hniloby vzcházejících rostlin, padání a spály klíčních rostlin kukuřice, růžová hniloba palic kukuřice, růžové hniloby stébel kukuřice a trouchnivění palic kukuřice způsobené původci: 

• Fusarium graminearum, teleom. Gibberella zeae 
• F. culmorum, teleom. neznámá 
• F. verticillioides (syn. F. moniliforme), teleom. G. moniliformis (syn. G. fujikuroi) 
• F. subglutinans, teleom. G. subglutinans (syn. G. fujikuroi var. subglutinans) 
• F. proliferatum;,teleom. G. intermedia 
• F. crookwellense, teleom. neznámá 
• F. sporotrichioides; teleom. neznámá 
• F. equiseti, teleom. Gibberella intricans 
• F. avenaceum, teleom. G. avenacea 
• F. poae, teleom. neznámá, (syn. F. sporotrichiella var. poae, F. tricinctum f. poae, Sporotrichum anthophilum, S. poae) 
• F. sambucinum, teleom. G. pulicaris 
• F. oxysporum (syn. F. bulbigenum)  

Různé druhy fuzárií vyskytujících se na kukuřici tvoří konidie charakteristického tvaru, které mohou být od sebe odlišeny mikroskopicky.
Fusarium graminearum: Makrokonidie jsou průsvitné, přímé nebo výrazně srpovitě zakřivené, se špičatým koncem buněk, se 3–7 přepážkami, měří 35–62 x 2,5–5,0 μm, Základní buňky jsou podlouhlé, mírně zakřivené. Sférické chlamydospory (průměr 10–12 μm) se vyskytují často velmi pozdě a tvoří je pouze několik izolátů. F. graminearum netvoří mikrokonidie Pohlavní stadium (teleomorfa) Gibberella zeae tvoří plodnice perithecia s vřecky a askosporami. Černá, vejčitá perithecia se tvoří na povrchu, obvykle ve skupinách, a měří 150–350 μm v průměru. Vřecka jsou kyjovitá, o velikosti 8–11 x 60 až 85 μm a obsahují 8 askospor, které jsou světle hnědé, mají 3 přepážky, jsou mírně zakřivené a se zaoblenými konci, o velikosti 20–25 x 3–4 um. 
F. culmorum: Makrokonidie jsou mírně prohnuté, se 3–5 přepážkami a měří 25–50 x 4–7 μm (silnější než F. graminearum). Apikální buňky se zužují, bazální buňky tvoří zřetelné a charakteristické „nožky“. Silnostěnné, kulovité chlamydospory (9–14 μ v průměru) se vyskytují často. F. culmorum netvoří mikrokonidie a nemá teleomorfu. 
F. verticillioides (syn. F. moniliforme ) tvoří poměrně dlouhé, štíhlé makrokonidie srpovitého tvaru se 3–5 přepážkami a mikrokonidie bez přepážek, ale netvoří chlamydospory. Pohlavní stadium (teleomorfa) je G. moniliformis (= G. fujikuroi). 
F. subglutinans produkuje štíhlé, rovné makrokonidie se 3–5 přepážkami a mikrokonidie bez přepážek, ale netvoří chlamydospory. Pohlavní stadium (teleomorfa) je G. subglutinans (= G. fujikuroi var. subglutinans). 
F. proliferatum produkuje malé, štíhlé makrokonidie se 3 přepážkami a mikrokonidie bez přepážek, ale žádné chlamydospory. Pohlavní stadium (teleomorfa) je G. intermedia. 
F. crookwellense tvoří relativně široké makrokonidie s 5 přepážkami, vnější strana je více zakřivená než ventrální strana. Netvoří mikrokonidie a chlamydospory. Pohlavní stadium (teleomorfa) není známa. 
F. sporotrichioides tvoří srpovité makrokonidie se 3–5 přepážkami a hruškovité mikrokonidie bez přepážek i chlamydospory. Pohlavní stadium (teleomorfa) není známa. 
F. equiseti tvoří dlouhé až velmi dlouhé makrokonidie o velikosti 22–60 x 3,5–6 μm se 4–7 zřetelně viditelnými přepážkami. Apikální buňky jsou zřetelně zahnuté a bazální buňka má charakteristický tvar. Netvoří mikrokonidie, pohlavní stadium (teleomorfa) je Gibberella intricans, ale je velmi vzácná.

padání klíčních rostlin kukuřice 
Gibberella zeae / Fusarium graminearum, Fusarium spp. 
Snížení klíčivosti a zhoršené vzcházení rostlin. Napadené rostliny hynou již při klíčení nebo později ve stadiu prvního až třetího listu. Charakteristické jsou hnědé vodové skvrny na internodiu pod korunkou a na kořenech. Napadené mladé rostlinky žloutnou, vadnou a nakonec uhynou. 
hniloba kořenů kukuřice 
F. oxysporum aj. 
Hniloba kořenů bývá spojena s hnilobou korunky, spodních uzlin a později stébla. 
růžová hniloba stébel kukuřice 
růžová hniloba palic kukuřice 
bělorůžová hniloba obilek kukuřice
Fusarium graminearum / Gibberella zeae,  F. verticilioides / G. moniliformis,  F. proliferatum  / G. intermedia, F. subglutinans / G. subglutinans 
Na stéblech se objevují načervenalé skvrny, na pochvách a uzlinách růžové skvrny. Na napadených částech rostlin se později tvoří červené nebo bělorůžové mycelium houby. Dochází k předčasnému dozrávání rostlin a lámání stébel. Hniloby se mohou vyskytovat i na jednotlivých obilkách, skupinách obilek nebo poraněných obilkách a projevují se jako bílé nebo světle růžové povlaky mycelia a konidií. Hniloby palic kukuřice začínající obvykle od špičky a projevují se červeným nebo růžovým povlakem mycelia pokrývajícím velkou část palic. Listeny navzájem srůstají a přirůstají k obilkám. Napadena může být jen špička nebo celá palice. Palice a stébla mohou trouchnivět, obilky potom ztrácejí lesk, zbarvují se tmavě žlutě až hnědě nebo šedě a jejich povrch bývá pokryt jemnými prasklinkami. Někdy mohou být praskliny i hluboké tak, že je viditelná bílá práškovitá hmota obilek. Příznaky napadení různými patogeny mohou být podobné.

Padání klíčních rostlin nebo onemocnění báze stébel způsobených jinými původci, např. Penicillium sp., Aspergillus sp., Rhizoctonia sp., Pythium sp.

Houby rodu Fusarium jsou saprofyté, ale za určitých podmínek mohou být parazité rostlin. Patogeny přezimují jako saprofyté na povrchu semen nebo jako mycelium na posklizňových zbytcích. Některé druhy vytvářejí k přetrvávání v půdě chlamydospory. 
Konidie, kterými se patogeny převážně šíří, se tvoří na posklizňových zbytcích a nadzemních částech kukuřice během celého vegetačního období. Některé druhy se rozmnožují pohlavním způsobem a vytvářejí lahvicovité nebo téměř kulovité plodnice – perithecia s vřecky a askosporami. Optimální podmínky pro infekci jsou mírně teplé a vlhké počasí v období kvetení a pro šíření choroby chladné počasí a vlhké počasí s omezeným slunečním svitem na konci vegetace.


Životní cyklus Fusarium verticillioides (převzato z DuPont Pioneer, USA; 2015)

Kromě poškození palic kukuřice a snižování výnosů biomasy produkují patogeny rodu Fusarium tzv. mykotoxiny. Jedná se o přírodní látky, které jsou toxické pro člověka, zvířata i rostliny. Potraviny a krmiva (včetně siláží) z kontaminované produkce mohou způsobit, závažná akutní a chronická onemocnění lidí a zvířat.

Lze využít metody používané inspektory ÚKZÚZ, viz záložka Metodika monitoringu. 
Vizuální pozorování je doporučeno provádět před sklizní (týká se zrnové kukuřice). Na 5 místech se zkontroluje 10 rostlin. Detailně se prohlédnou palice pod sloupnutými listeny. Pokud je nalezeno více než 10 % napadených palic/rostlin, měla by být naplánována sklizeň co nejdříve. Obilí by mělo být ihned po sklizni ochlazena a vysušena na obsah vlhkosti < 15 %.

Vychází z povětrnostních podmínek v době kvetení, srážek ke konci vegetace a kombinace rizikových faktorů uvedených v kapitole preventivní opatření.

Práh škodlivosti odpovídá v metodikách monitoringu ÚKZÚZ spodní hranici středního výskytu: 10 % napadených rostlin fáze 75–99 BBCH. Obecně však není stanoven.

• Snížení zastoupení kukuřice v osevním sledu. 
• Střídání plodin je méně účinné, patogeny mohou dlouhodobě přetrvávat na posklizňových zbytcích. 
• Nezařazovat citlivé odrůd, které zanechávají v půdě zdroj původce onemocnění. 
• Volba hybridu. 
• Důsledná likvidace posklizňových zbytků rozdrcením a zapravením do půdy. 
• Provádění pěstitelských opatření, která urychlují rozklad rostlinných zbytků. 
• Vyvážená výživa (vhodný poměr dusíku a draslíku) a optimální hustota porostu. 
• Včasná sklizeň (při opožděné sklizni za nepříznivých podmínek dochází ke zvýšenému napadení). 
• Kvalitní ochrana proti zavíječi kukuřičnému.

V ochraně proti původci je možné vyžít přirozených antagonistů (mykoparazitických hub nebo bakterií). Vice v modulu Užitečné organismy. Biotechnická ochrana spočívá v pěstování transgenní Bt-hybridů s odolností zavíječi kukuřičnému, který vytváří vstupní brány pro infekce houbami. Jde tedy o jeden ze způsobů eliminace napadení. 
Využitelné zdroje informací též na:
e-agri (GM plodiny – Pěstování geneticky modifikovaných plodin)
MŽP (GMO – Geneticky modifikované plodiny)

Přímá chemická ochrana během vegetace není možná. Z chemických metod je možné využít moření osiva. Doporučuje se důsledná insekticidní ochrana proti zavíječi kukuřičnému, či bázlivci kukuřičnému, kteří vytváří vstupní brány pro infekce houbami.