Rostlinolékařský portál

Jedná se o celosvětově rozšířeného oligofágního patogena, který napadá většinu rostlin z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Kromě pěstovaných plodin jako je mrkev, petržel, pastinák, kopr, fenykl, kmín, libeček, anýz a koriandr, napadá i mnoho volně rostoucích rostlin (kerblík, krabilice, bolehlav, bršlice, bedrník, tetlucha, bolševník a další).

Na všech nadzemních částech (listy, řapíky, stonky, květenství i plody nažky) vznikají bělavé, moučnaté povlaky původce choroby, které se postupně zbarvují do špinavě hnědošedé. Na starších povlacích, které částečně tmavnou, se později objevují velmi drobné, tmavé, kulovité plodničky (kleistotecia). Napadené části jsou křehké, zbarvuje se do šedozelena a špatně rostou. Největší škody jsou způsobovány v letech se suchým a horkým létem. Napadená nať není použitelná ke kulinářským účelům a z důvodu nebezpečí střevních kolik ani ke zkrmování (zejména u koní a králíků). Vlivem zmíněných povlaků se snižuje intenzita asimilace a proto v případě intenzivnějšího a včasného napadení je zpomalen celkový růst rostlin s následným snížením výnosu kořenů.

I když ke klíčení spor je potřebná vysoká vzdušná vlhkost, přímé ovlhčení listů (déšť, rosa) klíčení spor brzdí. Výskyt a vývoj tohoto padlí podporuje především horké, suché a slunečné počasí. Proto také k intenzivnímu napadení dochází většinou až v srpnu. Patogen přezimuje především na zbytcích napadené natě ve formě plodniček, z nichž se na jaře uvolňují výtrusy. Za vegetace se rozšiřuje pomocí nepohlavních výtrusů (konidií). Houba roste jen na povrchu rostlin a do buněk pokožky pronikají pouze prostřednictvím haustorií. Na velké vzdálenosti se šíří především semeny, která vyrostla na napadených rostlinách. Pro rozvoj choroby je optimální i nevyvážená výživa, především přehnojení dusíkem.

Největší škody jsou způsobovány především u petržele a mrkve, ale škody způsobuje prakticky u všech druhů rostlin z čeledi miříkovitých (např. fenykl, kmín, pastinák, kopr, celer a řada planě rostoucích mrkvovitých rostlin). Před několika málo desítkami let bylo toto padlí známou, ale téměř neškodnou chorobou u petržele a prakticky neznámou u mrkve. V současnosti je u mrkve zcela běžnou a občas škodící chorobou a u petržele chorobou zcela běžnou, středně škodlivou.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdcem.

Základem ochrany je důsledná likvidace posklizňových zbytků včetně hluboké orby, nepřehnojování dusíkem a zavlažování porostů v době sucha. Důležitá je i prostorová izolace mezi porosty jednotlivých hostitelských rostlin (např. mrkve a petržele).

Byly prokázány účinky hydrogen uhličitanu sodného, syrovátky, esenciálních olejů nebo extraktu z kopřiv nebo přesličky. Dále jsou prokázány účinky přípravků na bázi antagonistických hub Ampelomyces sp., Aphanocladium sp., Gliocladium sp., Lecanicillium spp., Trichoderma spp nebo bakterií rodu Bacillus spp., Streptomyces spp. a Pseudomonas spp.

Chemicky je možné rostliny ošetřovat v druhé polovině července, nejpozději při objevení se prvních příznaků. Postřiky jsou odůvodnitelné zejména za předpokladu, že se očekává dlouhodobější suché a teplé počasí. 
Z dalších variant se používají přípravky na bázi síry nebo mědi.