Rostlinolékařský portál

Trsnatec lupenitý lze nalézt ve většině případů na bázích dubů (Quercus spp.), výjimečně na jiných listnatých dřevinách.

Biotop je zejména ve vlhčích listnatých lesích. Plodnice lze nalézt na bázi kmene, výjimečně na pařezech, kde rostou na přelomu léta a podzimu, konkrétně mezi srpnem a říjnem. Plodnice jsou jednoleté, rostoucí v mohutných trsech na rozvětvených třeních. Celkově může plodnice dosahovat až 1 m v průměru a vážit až 15 kg. Klobouky bývají jednostranné, klínovité, polokruhovité až vějířovité a na kraji zvlněné. Uspořádány jsou růžicovitě a střechovitě nad sebou. Povrch klobouků je zbarven do hnědošedé barvy. Rourky jsou sbíhavé k bělavé třeni. Póry jsou krémově bílé, hranaté a po omačkání nemění svou barvu. Dužnina je bílá, vláknitá a ke stáří tuhá. Produkuje bílý výtrusný prach s vejčitými, bezbarvými výtrusy. 
Trsnatec lupenitý způsobuje pomalu postupující bílou hnilobu jádrového dřeva s typicky lístkovitým rozpadem. V pokročilejší fázi hniloby je výrazně narušena stabilita napadeného stromu a vzniká velké riziko zlomu kmene. Při narušení kořenů je vidět postupné prosychání koruny.

Zaměnitelný je zejména s vějířovcem obrovským (Meripilus giganteus). Velmi jednoduchý rozlišovací znak spočívá v rourkách, které u vějířovce, na rozdíl od trsnatce, po omačkání černají. Rozeznat se dají i velmi dobře podle chuti. Trsnatec má totiž dužninu sladkou, přičemž vějířovec nahořklou. 
Dále by se trsnatec dal také splést například s bondarcevkou horskou (Bondarzewia mesenterica), ta však roste výhradně na jehličnanech.

Jedná se o houbu patřící do skupiny ranových parazitů šířící se větrem. Infekce tudíž proniká do dřeviny přes mechanické poškození zejména na bázi kmene. Je tedy jasné, že ochrana spočívá v zabránění mechanického poškození kmene. Plodnice se vytváří na přelomu léta a podzimu a z pravidla vyrůstají každoročně.

Jedná se o výbornou jedlou houbu s údajnými blahodárnými léčivými účinky, pro které je zejména v Asii pěstována. V Japonsku se této houbě přezdívá ´maitake´ neboli tančící houba, kvůli podobě mezi plodnicí a divokým tancem motýlů. V České republice se však dle červeného seznamu hub jedná o téměř ohrožený druh (NT).

J. Rozsypálek, MENDELU