Rostlinolékařský portál

Hostitelské spektrum tvoří z drtivé většiny případů různé druhy starých dubů (Quercus spp.), výjimečně ho lze nalézt na kaštanovníku jedlém (Castanea sativa).

Plodnice tohoto rezavce jsou jednoleté a bokem přirostlé. Vyrůstají na bázích kmenů dubů do maximální výšky 1,5 m v letních měsících, a to zejména v červnu a červenci, možný je ovšem růst i na přelomu léta a podzimu. Plodnice ač jednoleté vytrvávají na dřevině do příštího roku a postupně se rozpadají. Zbytky plodnic jdou vidět na zemi ještě cca 1–2 roky. Plodnice jsou poměrně masité, mohutné a měkké. Čím je plodnice starší, tím více tmavne a tuhne. V mládí má tvar spíše boulovitý, je krémové barvy a jemně plstnatá. Později je spíše tvaru kopytovitého až plochého a je žlutohnědá až rezavohnědá. Ve stáří už je plodnice tmavohnědá až šedočerná a lámavá. Klobouk může být až 50 cm široký. Konečné velikosti dosahují po cca 1–3 týdnech. Když jsou plodnice čerstvé, tak roní velmi typické oranžovohnědé, tmavé kapky (tzv. gutace), po kterých později zůstávají důlky a hnědavé skvrnky. Výtrusné rouško přechází v mládí od šedobělavé barvy přes žlutohnědou až po tmavohnědou barvu ve stáří. Produkuje bílé až krémové výtrusy. Dužnina bývá zpravidla měkká a šťavnatá, žlutohnědá či červenohnědá s nepříjemně nakyslou chutí a nevábným zápachem. V dužnině jsou taktéž typické čočkovité útvary.

Zaměnitelný by mohl být například s lesklokorkou pryskyřičnatou (Ganoderma resinaceum), která může vytvářet plodnice v podobnou dobu, má ovšem tmavě hnědou dužninu, lakově červenohnědý klobouk, který je velmi často krytý kakaově hnědým výtrusným prachem. Na bázi dubů by se taktéž mohla splést s lesklokorkou ploskou (Ganoderma applanatum), která ale vytváří víceleté plodnice s temně hnědou dužninou a kakaově hnědým výtrusným prachem. Taktéž by se dal zaměnit za rezavec dubomilný (Inonotus dryophilus) rostoucí taktéž na dubech, ovšem vysoko na kmeni či na silných větvích. Plodnice je navíc menší s tvrdým a tmavým jádrem protkaným světlými žilkami.

Rezavec kořenový způsobuje bílou, tzv. pestrou hnilobu. Ta je nejintenzivnější v kořenové části a v bázi kmene. V posledních fázích infekce ztrácí dřevo svou konzistenci a postupně se mění v papírovitou hmotu, kdy zůstává část vybělené celulózy. Dřeviny dlouhodobě napadené rezavcem kořenovým jsou velmi náchylné k vývratům. Symptom prosychání koruny je zde pouze minimální. Rozsáhlá infekce touto houbou se dá z pravidla identifikovat dle otevřených dutin vznikajících mezi kořenovými náběhy.

Jedná se o tzv. ranového parazita. A u takových je třeba dbát na ochranu báze kmene a kořenů před poškozením. Plodnice se vytvářejí až po několika letech, kdy infekce probíhá. Fruktifikuje zejména v létě, ale výjimečně může ještě v září. Do 3 týdnů dosahuje plodnice cílové velikosti. Do konce vegetačního období tvoří výtrusy a v listopadu odumírá. Plodnice vytrvávají do dalšího roku, během kterého již začínají odpadávat a rozpadávat se. Nové plodnice se vytvářejí po 1–2 leté odmlce.

Ač se nejedná o běžnou dřevokaznou houbu, stále se řadí mezi významné choroby ohrožující kořenový systém dubů. Pestrá hniloba rezavce kořenového dokáže změnit část kořenů dubů v materiál podobný papíru. Napadené stromy se postupně vyvrací. Riziko selhání je při dlouhodobé infekci mimořádně vysoké.

J. Rozsypálek, MENDELU