Rostlinolékařský portál

Hlavními hostiteli fytoplazmy chřadnutí hrušně jsou hrušně (Pyrus). Příležitostně také kdouloně (Cydonia) a hrušně štěpované na podnože kdouloní. Nejčastěji bývají napadeny odrůdy hrušně obecné ´Boscova lahvice´,´ Konference´, ´Williamsova´, podnože OHF 333, odrůda hrušně hruškolisté ´Hosui´. 
Hrušně rostoucí na podnožích hrušně hruškolisté (Pyrus pyrifolia) a hrušně ussurijské (Pyrus ussuriensis), jsou náchylné k odumírání, tzn. rychlému chřadnutí. Tolerantní podnože hrušně břízolisté (Pyrus betulifolia), hrušně Calleriovi (Pyrus calleryana), hrušně obecné (Pyrus communis) a kdouloně obecné (Cydonia oblonga), jsou častěji postihovány pozvolným slábnutím, tzn. pomalým chřadnutím. Prostřednictvím hmyzích přenašečů byla fytoplazma také experimentálně přenesena na bylinného hostitele barvínkovec růžový (Catharanthus roseus).

Napadené rostliny vykazují příznaky choroby nebo jsou při latentní infekci bezpříznakové. U příznakových rostlin lze rozlišit dva typy chřadnutí, rychlé a pomalé. Stupeň jejich projevu je podmíněn náchylností podnože, vitalitou rostlin, populační hustotou mer a pěstitelskými zásahy. Obzvláště ale úrovní prováděné ochrany proti merám. Hlavními příznaky choroby jsou předčasné nebo náhlé změny barvy listů.  
Rychlým chřadnutím jsou postihovány rostliny s náchylnými podnožemi. Vyznačuje se rychlým vadnutím listů, které tmavnou a usychají (úžeh). Také plody vadnou a zastavuje se jejich vývoj. Pokud je floém v místě štěpování poškozen, kořeny ve vegetačním období trpí nedostatkem výživy a rostliny hynou v létě nebo na podzim během několika dnů až týdnů. Častěji při stresech způsobených horkým, suchým počasím a houbovými chorobami, působícími převážně na kořeny (Phytophthora nebo Pythium). 
Pomalé chřadnutí lze zaznamenat na rostlinách s tolerantními podnožemi. Příznaky se mohou lišit v závislosti na odrůdě, podnoži, stáří a stanovišti rostlin. Objevují se na jaře nebo pozdním létě, a to s kolísající intenzitou v jednotlivých letech. Při silném výskytu mer a jiných stresech se zhoršují. Některé rostliny se vzpamatují, jiné postupně ztrácí vitalitu a hynou během několika měsíců až let. U napadených rostlin dochází k redukci až zástavě apikálního růstu. Nové výhony se nevytváří nebo jsou velmi krátké. Olistění je řidší, listy jsou chlorotické, zmenšené, kožovité a svinují se od špičky k hlavní žilce. Na podzim abnormálně červenají a předčasně opadávají. V časné fázi napadení fytoplazmou je kvetení plné, později se vytváří méně květů. Násada plodů je nižší a plody nedosahují běžné velikosti. Redukcí růstu vznikají na výhonech trsy listů a odumírá většina drobných bočních kořenů. Odumírají i větve s příznaky napadení nebo celé rostliny.  
U rychlého i pomalého chřadnutí je možné nalézt po odstranění kůry (kambium) v místě štěpování nebo pod ním viditelný hnědý pruh a vertikální vlnité vyvýšeniny (nekrotické linie). V průběhu vegetačního období se toto zbarvení může ztrácet.

Diagnóza fytoplazmy chřadnutí hrušně vyžaduje laboratorní testování, protože uvedené příznaky choroby mohou být způsobeny i jinými činiteli. Například inkompatibilitou štěpu a podnože, napadením houbovými nebo virovými chorobami, půdní reakcí (pH), nevhodným vodním režimem, nesprávnou výživou, poškozením mrazem a suchem.

Fytoplazmové chřadnutí hrušně, patří mezi nejnebezpečnější choroby hrušní. Ztráty jsou způsobeny zejména rychlým chřadnutím napadených rostlin v sadech a sníženou produkcí plodů menší velikosti. 
Podle platné právní úpravy musí být podezření na výskyt ohlášeno Ústednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému nebo obecnímu úřadu. Ověřené výskyty se likvidují a v oblastech výskytu jsou vyhlášena karanténní opatření, která mají zabránit dalšímu šíření onemocnění.

Fytoplasmové chřadnutí hrušně (Candidatus Phytoplasma pyri) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV: 

• Části D (týkající se rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin a dalších rostlin k pěstování určených k okrasným účelům) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na okrasných rostlinách rodu hrušeň (Pyrus spp.), určených k pěstování, kromě osiva s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %,
• části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na rostlinách rodu hrušeň (Pyrus spp.), určených k pěstování, kromě osiva s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami. 
Mezi detekční metody používané ke zjištění přítomnosti fytoplazem patří fluorescenční mikroskopie. Tenké řezy připravené ze vzorků se barví DNA fluorochromem DAPI a prohlíží ve fluorescenčním mikroskopu. Vzorky se odebírají z kořenů nebo dvouletých výhonů. Nejlepší výsledky jsou obvykle získávány z kořenů rostlin, ve kterých je populace fytoplazem méně vystavena sezónním výkyvům. Další metodou je biologický test na indikátorových rostlinách odrůdy ´Doyenné du Comice´ hrušně obecné nebo Pyronia (syn. Cydonia) veitchii. Metodou, kterou lze spolehlivě detekovat a identifikovat fytoplazmu v rostlinách i přenašečích je polymerázová řetězová reakce (PCR) a následná analýza polymorfismu délky restrikčních fragmentů (RFLP).

Opatření omezující riziko šíření rozmnožovacím a výsadbovým materiálem:

• Zajištění produkce zdravého výsadbového materiálu.
• Důsledná fytosanitární kontrola množitelských porostů.

Nejvýznamnější ochranou proti chorobě je fytoplazmy prostý tolerantní rozmnožovací materiál – štěpy a podnože. 

• Využívání zdravých matečných rostlin zabraňuje dalšímu šíření a vzniku hospodářských škod. 
• Šíření na velké vzdálenosti je nejvíce přisuzováno infikovanému rozmnožovacího materiálu. 
• V chladnějších klimatických podmínkách fytoplazmu značně potlačují podnože kdouloní. 

Opatření omezující riziko šíření ve výsadbě:

• Používání tolerantního rostlinného materiálu.
• Likvidace napadených rostlin. 

Další opatření:

• Regulace přenašečů.
• Podpora jejich přirozených nepřátel.

K preventivním opatřením patří vhodné agrotechnické pěstitelské postupy zajišťující dobrý zdravotní stav rostlin:

• Významné jsou především volba a optimalizace stanoviště (vyloučit vlhká nebo extrémně suchá stanoviště a mrazové lokality).
• Předvýsadbová příprava pozemku a optimální péče o výsadbu.
• Vyloučení stresujících faktorů, způsobených např. nedostatečnou závlahou, nedostatkem živin, konkurencí plevelů, nevhodným řezem, chorobami a škůdci. 
• Zajištění plné vitality stromů – umělá závlaha, hnojení dle rozborů, pravidelný a kvalitní výchovný a udržovací řez, regulace zaplevelení, ochrana proti ŠO.
• Patogeny napadají především oslabené rostliny, naopak plně vitální rostlina není napadána a případné napadení dlouhodobě překonává.
• Kontrola hmyzích přenašečů – vektorů, kteří parazitují na rostlinném floému a tím fytoplazmu šíří, tj. mer Cacopsylla spp. (mery skvrnité, příp. m.ovocné a m.hrušňové).

Velmi důležité je využití regulačních schopností přirozených nepřátel mer, dravých ploštic hladěnek (Anthocoris a Orius), slunéček (Coccinellidae), zlatooček (Chrysopidae), škvora obecného (Forficula auricularia), pavouků (Araneae) a parazitické vosičky poskočilky (Trechnites psyllae), používáním selektivních insekticidů. Podobně jako je tomu v extenzivních výsadbách hrušní a zahradách, ve kterých mery nepůsobí významné škody, protože jsou účinně regulovány uvedenými predátory a parazitoidy. 
Významná je i podpora osídlení hladěnek a slunéček výsevem kukuřice (Zea mays) a slunečnice (Helianthus annuus) v blízkosti sadů.

Chemická ochrana proti merám je obtížná a není spolehlivě účinná. U mer snadno vzniká rezistence k různým typům insekticidů, což může vést až k selhání této ochrany, ke zhoršení kondice rostlin a příznaků choroby. Přesto je možné i v oblastech s jejich silným výskytem redukovat projevy choroby cíleným insekticidním ošetřováním. Případnou aplikaci olejových přípravků nebo preparátů na bázi kaolinu je třeba provádět podle odpočtu vajíček (únor až březen). Obměňované, nejlépe selektivní ovilarvicidy a larvicidy se následně aplikují podle přesné signalizace líhnutí larev (nymfy) první a druhé generace z vajíček.

Vzniku rezistentních populací vektorů choroby lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.