Rostlinolékařský portál

Bakterie infikuje převážně peckoviny (meruňka, broskvoň, slivoň, třešeň, madloň), méně častěji pak jádroviny (jabloň, hrušeň).

Na kmenech a větvích se objevují korové nekrózy doprovázené klejotokem, může dojít i k odumírání. Silný klejotok je většinou spojován s korovými lézemi na kmeni a větvích. Na výhonech jsou odumřelé pupeny zaznamenány většinou až na jaře. Postupně jsou infikovány listy i květy. Na větvích s lézemi po celém obvodu mohou listy na jaře a během léta opadávat. Skvrny na listech jsou vodnaté, poté zasychají a hnědnou, na plodech se mohou objevit tmavé až černé, mírně vkleslé skvrny či jamky. Pupeny obvykle začínají odumírat na spodní straně větví, v následujících letech infekce postupuje vzhůru korunou a na okolní stromy. Opakované odumírání pupenů může mít za následek deformovaný růst, popř. fasciaci. V závažných případech může na stromě odumřít až 90 % pupenů. 

Bakterie přežívají na povrchu rostlin, aby došlo k infekci je potřeba jejich proniknutí do pletiv a opakovanému namnožení se v mezibuněčných prostorách. Obranným imunitním mechanismům hostitele se vyhnou pomocí uvolněných proteinů a malomolekulárních toxinů. Po proniknutí do pletiv si v mezi rostlinnými buňkami vytvoří vodnaté prostředí s vysokým obsahem živin, kde se množí a pokračují v kolonizaci okolních pletiv.

Bakterie se mohou šířit větrem, deštěm, hmyzem, infikovanými očky a infikovaným školkařským materiálem.

Zasychání pupenů, výhonů a infekce plodů snižují výnosy. Infekce mladých stromků může způsobit jejich úhyn nebo nepříznivě ovlivnit jejich tvar.

Bakterie Pseudomonas syringae pv. syringae (bakteriální korová nekróza ovocných dřevin) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách následujících rodů a druhů: meruňka obecná (Prunus armeniaca), kdouloň obecná (Cydonia oblonga) a hrušeň (Pyrus spp.) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Optimalizace podmínek pěstování:

• Odpovídají pH půdy.
• Vyvážená výživa (zejména dusík).
• Likvidace plevelů.
• Za suchého počasí likvidace infikovaných stromů či větví.
• Dezinfekce nástrojů při kultivaci stromů.

První aplikace přípravků na bázi mědi je nezbytná provést na podzim před podzimními dešti, následná aplikace následuje před rašením.  V podmínkách příznivých pro rozvoj bakterií však přípravky na bázi mědi neposkytují dostatečnou ochranu, v zahraničí byly zjištěny u třešní a višní bakterie odolné vůči měďnatým přípravkům.