Rostlinolékařský portál

Slivoň (Prunus), broskvoň (P. persica), meruňka (P. armeniaca), mandloň obecná (Amygdalus communis). Druhý hostitel: sasanka (Anemone), jaterník podléška (Hepatica nobilis).

Na spodní straně listů švestky drobné, zpočátku rezavé, později černohnědé prášivé kupky letních a zimních výtrusů, které mohou splývat v hnědé plošky. Na vrchní straně listové čepele jsou skvrny žlutozelené, ohraničené postupem času nekrotizují. Při časném a silném napadení listy předčasně opadávají. Odrůdy slivoní se liší v náchylnosti k tomuto onemocnění.

Příznaky jsou typické, chorobu není možno zaměnit.

Původce choroby je dvoubytná rez, která ke svému vývoji potřebuje druhého hostitele. Druhý hostitel rzi slivoně je sasanka, na jejích listech se na jaře vytvářejí spermogonia a aeciospory, které napadají listy slivoní. Na infikovaných listech slivoní se během léta vytvářejí kupky letních výtrusů – uredospor, ty jsou roznášeny větrem a šíří infekci ve výsadbě. Pro rozvoj infekce je příznivé teplejší a vlhké počasí. Koncem léta se na infikovaných listech vyvíjejí zimní výtrusy – teliospory.

Při silném napadení může docházet k opadu listů, což snižuje celkovou kondici stromu.

Symptomaticky se hodnotí výskyt napadení na listech.

Rozvoj onemocnění lze očekávat v případě deštivého počasí ve výsadbách, kde se onemocnění vyskytlo i v předchozím roce.

Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.

Základem ochrany jsou preventivní pěstební opatření a postupy. Významná jsou všechna opatření, která zajišťují plnou vitalitu stromů a redukují vhodnost podmínek pro šíření:

• Volba vhodného stanoviště (dostatečně vzdušné lokality, vyloučení vlhkých a uzavřených lokalit, vlhkých a studených půd a mrazových poloh).
• Vyrovnaná výživa (rozbory půdy a listů, nepřehnojovat dusíkem).
• Vzdušnost porostu (spon, pěstební tvar).
• Kvalitně provedený řez (zapěstování a péče o korunu, nepřehoustlé koruny rychleji osychají, což omezuje vhodné podmínky pro rozvoj choroby).
• Dle možnosti upřednostnění méně náchylných odrůd při výsadbě nových sadů (k citlivým odrůdám patří např. ´Švestka domácí´).

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Větší výskyt je při vlhkém a teplém počasí a v případě citlivějších odrůd. Tam, kde se slivoně ošetřují např proti suché skvrnitosti je výskyt minimální. Ošetření se provádí v případě deštivého počasí v 12–14 denním intervalu.

Nebyla stanovena.

Hodnotí se výskyt napadení na listech, při využití tříbodové stupnice: 1 – velmi dobrá účinnost, 2 – uspokojivá účinnost, 3 –neuspokojivá účinnost.