Hostitelské spektrum
Prokázána na rostlinách 269 taxonů: slivoně, hrušeň obecná, jabloň zakrslá, kdouloň obecná, kopretiny a další. Dicyklická (anholocyklie na bylinách). Zimními hostiteli jsou zástupci rodu Prunus, letními hostiteli je celá
řada rostlin (polyfágie).
Popis
Dospělci o velikosti 1,9–2,3 mm, variabilní zabarvení (žluté, načervenalé, zelené nebo hnědé). Tykadla dosahují téměř
délky těla, sifunkuli tmavé a válcovité, chvostek krátký a zaoblený. Aptera i alata mají výraznou kresbu
na zadečku. Samci alátní.
Nymfy (1.–4. instarní stadium) jsou zelené až načervenalé, často se světlejšími nebo tmavšimi skvrnami. Mladé nymfy mohou mít tmavou dorzální skvrnu.
Perokresby apterních (bezkřídlých) a alátních (okřídlených) samic (převzato z
Mšice a mšičky na ovocných dřevinách, D. Fryč, 2025)
Příznaky poškození/napadení
Listy slivoní úzce svinuté a zkadeřené, později hnědnoucí a opadávající.
Životní cyklus
Přezimují vajíčka na slivoních. Od jara mšice sají na listech a šťavnatých výhoncích. Letní pokolení mšic se vyvíjí na některých hvězdnicovitých rostlinách (Asteraceae – heřmánku, rmenech, bodlácích, pcháčích, kopretinách apod.) i na některých brutnákovitých (Boraginaceae – hadinci, kostivalu, užance, kamejce aj.).
Hospodářský význam
Snížení výnosů, oslabení stromů. Vektor rostlinných virů, častá přítomnost ve sklenících.
Zeměpisné rozšíření
Původní druh
pravděpodobně v palearktické oblasti, nyní s kosmopolitním rozšířením. Záznamy pochází již z 19. století.
Přímé metody monitoringu
Monitoring přezimujících stadií škůdců.
Během vegetačního klidu, nejpozději před rašením, se odebere 20 namátkově vybraných tříletých větví dlouhých 0,2 m s květními pupeny (na 10 místech 2 větve z 1 stromu). Postranní obrost na větvích se zkrátí na délku 10 mm (celkem 4 m). Na odebraných vzorcích se pomocí lupy nebo binokulárního mikroskopu hodnotí počet přezimujících stadií.
Výsledek se přepočte na 1 m délky větví, tj. zjištěný počet vajíček se vydělí čtyřmi.
Pravidelné
vizuální pozorování zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.
Prognóza výskytu
Dle výskytu v předchozím roce.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
Ošetřuje se v případě dosažení kritického čísla, tj. v období před květem při zjištění 10 vajíček mšic v průměru na 1 m tříletých větviček.
- V období po odkvětu se ošetřuje při zjištění 4 jedinců mšic (mšice slívové, m. bodlákové, m. švestkové) na 100 květních nebo listových růžic či mladých letorostů nebo rovněž v období po odkvětu při zjištění pěti kolonií mšic (mšice slívové, m. bodlákové, m. švestkové) na 100 letorostů.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
- Podpora predátorů a parazitoidů.
- Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka, larvy pestřenek, zlatooček aj.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie
Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.
Rostlinolékařský portál se načítá...