Rostlinolékařský portál

Jabloň.

Dospělci se podobají křískům, od nichž se liší jen dlouhými nitkovitými tykadly. Mají širokou příčnou hlavu s velkýma složenýma očima a čirá křídla se zelenými žilkami, v klidu nad tělem střechovitě složená. Jsou zpočátku zelení, později žlutí až hnědožlutí, 2,6–3,0 mm dlouzí. 
Vajíčka jsou oválná, protáhlá, 0,4 mm velká, zpočátku bělavá, po několika dnech oranžově žlutá, nebo červenavá, stopkou připevněna do kůry větviček, hlavně kolem květních pupenů. 
Larvy (nymfy) se dospělcům nepodobají, jsou ploché, s červenýma očima, nejprve žluté a později zelené.

Květenství se nevyvíjí. Listy krabatí, svinují se, žloutnou a odumírají. Jsou pokryté medovicí a černěmi.

Přezimují vajíčka na větvičkách. Larvy se líhnou v době rašení pupenů. Jsou velmi pohyblivé. Sají v úžlabí květních stopek a v mladých listových růžicích. 
Koncem srpna samičky kladou vajíčka na mladé větvičky kolem květních pupenů.

Škodí především v zanedbaných sadech. Snižuje výnosy. Oslabuje stromy. Dřevo větví špatně vyzrává a větve snadno vymrzají.

Rod mera (Psylla spp.) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách následujících rodů a druhů: kdouloň obecná (Cydonia oblonga), jabloň (Malus spp.) a hrušeň (Pyrus spp.) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.
Monitoring přezimujících stadií škůdců 
Během vegetačního klidu, nejpozději před rašením, se odebere 20 namátkově vybraných dvou až tříletých větví dlouhých 0,2 m s květními pupeny (na 10 místech 2 větve z 1 stromu). Postranní obrost na větvích se zkrátí na délku 10 mm, krátké plodonoše se ponechají (celkem 4 m). 
Na odebraných vzorcích se pomocí lupy nebo binokulárního mikroskopu hodnotí počet přezimujících stadií. Výsledek se přepočte na 1 m délky větví. 
Jestliže se takto výskyt vajíček ani larev nezhodnotil, měla by být před ošetřením alespoň namátkově zjištěna přítomnost larev mer nebo by na ni mělo být usuzováno z výskytu mer v minulém roce.

Dle výskytu v předchozím roce.

Jabloně se ošetřují v případě dosažení kritického čísla, při výskytu 50 a více vajíček mery jabloňové na 1 m délky větévek, nebo při výskytu 100 a více larev mery jabloňové ve 100 květních nebo listových růžicích.

• Podpora predátorů a parazitoidů 
• K přirozeným nepřátelům patří blanokřídlí parazitoidi z řádu Hymenoptera. 
• Populační hustotu škůdce ovlivňují rovněž dravé ploštice a některá slunéčka.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Nepoužívat v ochraně proti jiným škůdcům ovocných dřevin pyrethroidy.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní - neošetřenou variantou.