Rostlinolékařský portál

Patogen postihuje především bylinné pivoňky, ale může se objevit i u dřevitých druhů.

První příznaky se objevují krátce po vyrašení, když stonky dosáhnou cca 15–20 cm výšky. Stonky vadnou a padají, báze hnědnou, zasychají či zahnívají. Na povrchu infikovaného pletiva se objevuje hustý, šedohnědy povlak rozmnožovacích orgánů (konidioforů s konidiemi). Pozdější infekce se mohou projevit hnědnutím a zasycháním poupat, případně hnědnutím stonku. Z napadených částí se konidie snadno přenášejí na listy, na nichž se tvoří velké kruhovité, hnědé skvrny.

Houba přežívá v půdě a na zbytcích rostlin ve formě mycelia a sklerocií, což jsou tvrdé, odolné struktury. Na jaře se sklerocia aktivují a produkují spory, které infikují nové výhony a pupeny.

Botrytis paeoniae tvoří šedé až hnědé spory, které se šíří větrem, vodou nebo kontaktem s infikovaným rostlinným materiálem.

Botrytis paeoniae může mít významný hospodářský dopad, zejména v zahradnictví a komerčním pěstování pivoněk. Infekce může vést k výraznému snížení počtu květů, což ovlivňuje celkový výnos a kvalitu produkce. Napadení houbou způsobuje zasychání pupenů a vadnutí stonků, což snižuje jejich estetickou hodnotu a prodejnost. V těžkých případech může infekce vést k úhynu rostlin, což znamená i další finanční ztráty pro pěstitele. 

• Odstraňování a likvidace infikovaných rostlinných částí. 
• Zajištění dobré cirkulace vzduchu a správné drenáže půdy.

• Při každoročním výskytu je vhodná aplikace fungicidů zálivkou před rašením, případně se za měsíc opakuje. 
• Proti napadení květních poupat a listů se rostliny opakované ošetřují od objevení se prvních příznaků.

Šafránková, I. Choroby pivoňky. Agromanuál, 2020, 15, 9/10, 28. ISSN 1801-7673